Oblast Lungau leží v samém středu Rakouska cca 120 km na jih od Salzburgu. Z Brna je možný příjezd po dálnici od Salzburgu a po Tauernské dálnici. Zde se ale při průjezdech tunely platí mýtné, takže kratší ( cca 450 km ) a příjemnější cesta vede přes Semmering, Bruck am d. Mur , Murau a Tamsweg , která je krajinově vděčná a až na poslední úsek vede taktéž po dálnici. Navíc je po cestě několik příjemných menších lyžařských středisek , které může nedočkavý lyžař využít při cestě tam i zpět. Asi nejkvalitnějšími po cestě jsou Semmering a Murau.

Samotná oblast Lungau je tvořena 5 samostatnými nepropojenými středisky Grosseck - Speiereck, Fanningberg, Aineck, Katchberg a Schonfeld. Šestou víceméně samostatnou oblastí je pak Obertauern.

Centrem celé oblasti Lungau je největší vesnice Mautendorf, kde je také infocentrum. 

Ubytování: oblast Lungau má kvalitně zpracovaný katalog všech ubytovatelů a lze jej objednat na adrese www.lungautourismus.at . Přes tento server pak lze také bezproblémově domluvit přímo ubytování. Asi nejvýhodnější je hledat ubytování v Mautendorfu a okolních vesnicích , odkud je do všech lyžařských středisek nejblíže. Úroveň ubytování se pohybuje od domáckých selských stavení, kde vám společnost dělají kravičky a jiná milá domácí zvířata až po luxusní hotely. Každopádně se nikde nesetkáte s typicky francouzským panelákovým ubytováním ve stísněných studiích. Výhodné je také se zajímat o tzv. skipaušály , které se většinou poskytují v lednu a na jaře.

V každém jednotlivém středisku lze zakoupit samostatnou permanentku,což ale v podstatě nikdo nedělá. Zde se lyžuje systémem co den to jiné středisko, takže mnohem praktičtější je skipas Oberlungau, zahrnující všechny výše popsaná střediska, kromě Obertauernu. Ten je nutné si doplatit zvlášť nebo zakoupit skipas Lungo, do kterého patří i Obertauern. U pokladen lze zakoupit za 5 EUR i magnetickou kartu, takže není nutné pak do všech turniketů neustále strkat normální skipas. Tato magnetická karta je bohužel nevratná, zato prý platí po celém Rakousku.

Je třeba počítat s tím, že tak jako je zvykem v téměř celém Rakousku, se do všech středisek dojíždí. Maximálně to ale je kolem 10km. U všech dolních stanic jsou dostatečně velká a samozřejmě neplacená parkoviště.

Grosseck - Speiereck ( 1112 - 2411 m.n.m )

Dominanta celého údolí Lungau. Za vesnicí Mautendorf začíná nová osmimístná kabina, která  končí těsně pod vrcholem Gosseck (2066 m.n.m ). Na ten je nutné se dostat ještě sedačkou. Z vrcholu Grossecku pak vede zpět do údolí velmi pěkná dlouhá červená sjezdovka s mnoha zákrutami a dosti solidním sklonem. Vhodná je především na ráno  a dopoledne, kdy je perfektně upravená. Svým převýšením cca 900 m dá rozhodně zabrat. Pozdě odpoledně a při posledním sjezdu k autu je pak již dosti vyježděná a díky stínu dost ledovatá.
Po tomto rozježdění je dobré se přesunout pomocí 6-ti sedačky na vrchol Speiereck ( 2411 m.n.m ). Z jeho vrcholu vede po hřebnu široká panoramatická červená sjezdovka vhodná především na dlouhé carvingové oblouky. V polovině sjezdovky je možno odbočit do kotle Speierecku po prudší černé sjezdovce. Na druhou stranu  pak lze odbočit na červenou sjezdovku vedoucí do údolí do St. Michael a dosáhnout tak převýšení 1400m. V pozdním jaru nebývá bohužel díky své jižní poloze tato sjezdovka až dolů vysněžená.

Co je však na tomto středisku nejlepší jsou freeridové terény. Jsou rozhodně nejlepšími ze všech ostatních okolních středisek. Všechny trasy začínají na vrcholu Speierecku  2411 m.n.m. Dva nejdelší sjezdy vedou buďto na jih, do již zmiňovaného St. Michalelu nebo na druhou stranu k údolní stanici kabinky v Mautendorfu. Kratší ale velmi pěkné terény jsou pak hlavně v obrovském kotli mezi vrcholy Grosseck a Speiereck. Na mapkách jsou tyto trasy značeny jako červeně tečkované skiroute a nemá tedy smysl je podrobněji popisovat. Některé ze sjezdů v kotli mezi Grosseckem a Speiereckem jsou dokonce na mapce značené jako černá sjezdovka , ale se sjezdovkou tento terén nemá nic společného.

Fanningberg ( 1300 -2150 m.n.m )

Velmi příjemné středisko , kde si každý najde svůj svah. V levé části jsou neskutečně široké červené a modré sjezdovky. Nejlepší je potom široká červená nalevo a prudká černá sjezdovka napravo od hlavní 6-ti sedačky.
Prudké černé a freeridové terény jsou pak v nejzazší pravé části střediska. V této části je ale pouze jeden kotvový vlek, což je  nepříjemné, ale alespoň je tu míň lidí. Po levé straně kotváče je sice kratší , zato ale hóódně prudká černá sjezdovka, na druhé straně jsou pak volné terény se značenými trasami skiroute, z nichž jedna je upravovaná jako normální černá sjezdovka. Volný terén je buď značená Mausefalle nebo několik žlebů, škoda že nemají ještě větší převýšení.
Původně to mělo být středisko pro odpočinkový den s kratšími sjezdovkami, ale nakonec jsme se sem ještě jednou vrátili.

Tip:  Pojedete-li z vrcholu Swandhohe po modré sjezdovce směrem na Moserkopf , určitě zabočte ze sjezdovky doprava po směru šipky k starobylé hospodě.  Jak personál tak celá hospoda vypadá jako by sem zabloudila z pohádky O babě Jaze a například nápoj jagertee byl opravdu lahodný.

Aineck ( 1066 - 2210 )

Středisko nad vesnicemi St. Margarethen a St.Michael. Ze St.Margarethen vede čtyřsedačka, ze které pak dolů je možné se spustit po širokých a poměrně prudkých červených sjezdovkách , příp. variantou černé sjezdovky. Vzhledem k tomu, že je to na této straně kopce jediná sedačka koncentruje se tu největší množství lidí, i když v porovnání s např. francouzskými středisky je jich tu i tak minimum. Od této sedačky je pak třeba na vrchol Ainecku přetrpět soustavu tří kotvových vleků. Odměnou je pak nádherný rozhled na celou oblast Lungau. Z vrcholu zpět pak vedou dvě velmi kvalitní a jak jinak i široké červené sjezdovky. Na této straně kopce je pak i asi jediná možnost jízdy ve volném terénu. V případě většího množství sněhu je terén ale dost lavinézní a proto zde nejsou žádné oficiální skiroutes, spíše naopak je zde dost výstražných cedulí. Na druhou stranu z vrcholu Ainecku vedou dolů ke středisku Katchberg dvě sjezdovky. První je poměrně klikatá mírnější červená, ze které je možno v dolní části uhnout na prudký černý padák. Druhou je pak černá sjezdovka která z vrcholu Ainecku naopak nekompromisně padá přímo dolů. První část této černé má dle údaje na varovné ceduli sklon 100 % , tedy 45 stupňů !!! Bohužel pro nedostatek sněhu jsme tuto první část neměli možnost vyzkoušet.

Dosti frekventované středisko s velkou koncentrací skischule. Asi nejlepším svahem je široká červená sjezdovka u hlavní 6-ti sedačky. Ostatní červené sjezdovky jsou již kratší a s menším sklonem. Středisko ničím nezklamalo, ale ani nenadchlo. Kopec je tak prošpikován sjezdovkami, že na freeridové terény již nezbylo místo. 
Rozhodně se zdejší lyžovaní vyplatí zkombinovat se sousedním Aineckem, se kterým je propojeno zasněžovaným mostem přes silnici.

Opomíjené středisko ležící v zapadlém údolí stranou ostatních středisek. Lze se sem dostat po 15km úzkou asfaltkou z vesnice St. Margarethen. Ve středisku jsme viděli jen kotvové vleky a zřejmě není vybaveno umělým zasněžováním, protože bylo již mimo provoz. Je -li dostatek sněhu poskytuje romantické lyžování v terénu mimo rušnější střediska a i terény pro skialpinismus vypadaly lákavě, ale jinak to nen9 nic extra.

Obertauern ( 1700 - 2320 m.n.m )

Jak již bylo řečeno není Obertauern , tak úplně součástí oblasti Lungau. Je třeba na něj dokoupit skipas, příp. zakoupit skipas Lungo. Celé středisko je vystavěno stejným systém jako střediska francouzská, tzn. že po nazutí lyží před hotelem je už nemusíte sundávat , neboť všechny vleky v rozsáhlé oblasti jsou vzájemně propojeny. 
Oblíbená je tzv. Tauernrunde kdy projedete celé středisko kolem dokola systémem navazujících lanovek, tedy něco podobného jako Sella Ronda v Itálii. Celý Obertauern je vybaven poměrně moderními sedačkami, ale v plné sezóně je třeba v uzlových bodech počítat s menšími frontami. Exponovaná bývá zejména kabina Zehnerkar vedoucí pod stejnojmenný vrchol.
Obertauern poskytuje díky své poloze záruku kvalitního sněhu od prosince do května a i lyžařsky je velmi dobrý. Celý areál je rozdělen silnicí na východní a západní stranu. Zejména na východní straně je potřeba se smířit s tím, že některé sjezdovky mají přece jen menší převýšení a občas je nutné absolvovat typicky francouzské modré traverzy, vydávané za sjezdovky. Kvalitní červené a černé sjezdovky jsou na začátku střediska na východní straně pod vrchole Gamskarlspitz a především pak na západní straně u kabiny Zehnerkar.

Freeridové terény je třeba hledat především na západní straně. Přímo pod kabinou Zehnerkar je několik docela divokých sjezdů. Méně akční freeride je pak kolem černé sjezdovky z vrcholu Gemsleitenspitz. Tato černá sjezdovka je údajně nejprudší v celém Rakousku. Asi by se o tom dalo polemizovat, ale každé středisku musí mít nějaké "lákadlo" . Už jsem jel mnohem prudší černé sjezdovky, ale i tak to stojí za to. 
Na východní straně střediska se freeride odehrává pouze coby krátká odskočení ze sjezdovek do blízkých žlebů.

Celý Obertauern se tváří jako luxusní středisko a podle toho vypadají i ceny ubytování. K dispozici jsou pouze velmi drahé hotely, takže rozhodně se vyplatí bydlet dole v oblasti Lungau a těch 20km si bez problému dojet autem

Celkové hodnocení oblasti oblasti Lungau:

+ široké a kvalitní sjezdovky
výborná úprava sjezdovek , a to i černých
dobré freeride terény na Grossecku a Obertauernu
krátká vzdálenost a dobré silnice z ČR
kvalitní prostorné ubytování
levnější než Tyrolsko a Francie

- na Ainecku a Fanningbergu v některých částech pouze kotvové vleky
některé sjezdovky mají menší převýšení
menší nadmořská výška , max. 2500 m.n.m 
mezi středisky se přesunuje autem nebo skibusem